Myšlenky o tom, jak žít naše sekulární františkánské povolání

Podrobnosti
Prečítané: 778x

Myšlenky o tom, jak žít naše sekulární františkánské povolání
Benjamin J. Vail, OFS

MBS Brno-Husovice

V poslední době publikoval náš Zpravodaj formační texty od mezinárodních vůdců OFS, jako je Ital Benedetto Lino, s cílem nám pomoci přemýšlet o našem poslání a povolání sekulárních františkánů. Po přečtení této literatury bych se s Vámi rád podělil o rady z různých jiných františkánských publikací, které by mohly být užitečné.

Otázka co je smysl a cíl třetího řádu není nová. Můžeme se proto obrátit na současnou i historickou literaturu, abychom se poučili, jak dnes žít jako terciáři. Existují určité postupy, které byly tradiční pro františkány, a které mohou posílit naši františkánskou identitu i dnes. Jedná se o jednoduché, praktické kroky, které můžeme učinit, abychom splnili naše sliby žít podle spirituality svatého Františka z Assisi. Tento článek nabízí několik z nich.

Kromě specifických bodů níže můžeme prvně zmínit obecné rady pro všechny katolíky: častá účast na mši sv. a zpovědi, pravidelná modlitba růžence a adorace Nejsvětější svátosti, spolu s nesčetnými dalšími modlitbami a pobožnostmi doporučenými nám Svatou Matkou Církví.

  1. Přečtěme si Bibli. Řehole (4) říká, že bychom měli jít od evangelia k životu a ze života do evangelia. Jeden důležitý způsob, jak žít jako františkán, je tedy číst Písmo svaté, zejména Nový zákon. Lze is např. číst denní měšní čtení v misálu. Pokud budeme každý den číst trochu v Bibli, začneme pozorovat změnu v našem životě.
  2. Přečtěme si spisy svatého Františka. Je velmi užitečné jít ke zdroji naší spirituality a naslouchat slovům našeho zakladatele. Lépe tak pochopíme jeho poslání a vizi pro třetího řád tím, že si přečteme nejen naši stávající řeholi a generální konstituce, ale i jeho ostatní spisy, jako jsou např. Pravidla pro menší bratři a klarisky, jeho Výtky a i rané životopisy světce od svatého Bonaventury a Tomáše z Celana.
  3. Seznamme se s františkánským kalendářem. Víte, že téměř každý den v roce má svého františkánského světce nebo blahoslaveného? Nechme se inspirovat těmi „malými“,  kteří kráčeli po cestě se sv. Františkem před námi.
  4. Modleme se svou denní modlitbu církve. Každý z nás se zavázal modlit každodenně liturgickou modlitbu. Tento svůj závazek můžeme plnit různými způsoby. Obvykle se modlíme liturgii hodin, ale můžeme vyzkoušet i jiné františkánské liturgické modlitby, ke kterým patří málý breviář Panny Marie i modlitba 12-ti Otčenášů. Tato pravidelná modlitba nás spojuje s ostatními terciáři po celém světe i s celou církví.
  5. Zjednodušme svůj život. Svatý František je nám samozřejmě vzorem chudoby a to  jak chudoby ducha (pokory) tak i skutečné hmotné nouzi. Řehole (11) nás nutí hledat "správné smýšlení a uchovávat si odstup při užívání časných dober, když si obstaráváme své hmotné potřeby." Dřívější verze řehole nám např. radily, abychom se varovali bohatého jídla, nosili jednoduché oblečení, a byli si vědomi duchovních nebezpečí pramenících z různých typů zábavy (tance, divadlo...).  Tyto změny nám mohou pomoci ušetřit peníze, snížit náš negativní vliv na životní prostředí, a zaměřit svou pozornost na Boha spíše než na světská potěšení. Umírněnost je dobrá.
  6. Pozor na média. Televize, film, rozhlas, internet, knihy, hudba, noviny a časopisy nám přináší potřebné informace, ale mohou být také zdrojem pokušení a nečistých slov i obrazů, které tak vstupují do našich domovů. Čas strávený surfováním po internetu nebo sledováním televize by mohl být lépe strávený s rodinou, opravdovým odpočinkem nebo v modlitbě.
  7. Hledejme kvalitní vzdělání v pravdách katolické víry. Bez ohledu na náš věk se všichni stále učíme a můžeme růst v naší víře. Bible a Katechismus katolické církve jsou spolehlivé zdroje chápání naší víry. Některé spisy světců mohou být také důvěryhodné.
  8. Nebojme se pokání. Třetí řád svatého Františka se původně nazýval Bratři a sestry pokání. Sebezapření nám pomáhá růst ve víře i ctnosti. Jak nám ukazuje St. Terezie z Lisieux, dokonce i malé oběti pro lásku Boží jsou dobrým způsobem, jak v sobě nechat růst víru a lásku. Mohl bych se dnes vzdát cukru v kávě? Počkám ve frontě trpělivě, bez vnitřního reptání? Vyslechnu si plačící dceru, i když mám zrovna rozečtenou knihu? Odřeknu si v pátek maso?
  9. Přemýšlejme nad utrpením Krista před křížem. Tato tradiční františkánská praxe nám pomáhá přiblížit se Pánu v Jeho utrpení a také pěstuje soustředěnost během modlitby.
  10. Modleme se františkánský růženec. Tento sedmi-desátkový růženec má výsadní místo ve františkánského historii a je součástí typicky františkánských modliteb.
  11. Buďme příkladem pro ostatní. Zamysleme se o účincích našeho chování na druhé. Můžeme mít silný vliv na lidi v našem životě, v dobrém i ve zlém. Poznají lidé podle mých slov a činů, životního stylu, že jsem křesťan a františkán? Jsem dobrým velvyslancem Krista ve své rodině, sousedství a na pracovišti?
  12. Nezapomínejme nosit svůj hábit. Františkánské tau nebo jiný symbol našich slibů nám napomáhá připomínat si své povolání v každodenním životě. Nemusí být vidět, stačí, že jsme si ho sami vědomi a připomíná nám, že jsme františkáni.
  13. Usilujme o svatost. Druhý vatikánský koncil potvrdil "univerzální povolání ke svatosti." Každý pokřtěný by měl toužit být svatým. Dostat se do nebe je nejvyšší prioritou křesťana. Svatost nenáleží jen zvláštním lidem, hrdinům. Já i ty jsme povoláni jít do nebe - a přivést s námi tolik dalších duší jak jen je možné - konkrétně tím, že žijeme naše sliby sekulárních františkánů. To je naše hlavní povolání. To je naše poslání.

Tyto praktické návrhy pochází z františkánské literatury od jejího počátku až po současnost. Doufám, že některé vás oslovily a pomohou vám. Jistě existuje mnoho dalších přístupů jak žít naši františkánskou spiritualitu. Napadnou vás další praktické a výrazně františkánské cesty jak dojít ke svatosti?